Trestní stíhání moderátora Václava Moravce?

  Moderátor České televize Václav Moravec a někteří pracovníci českých tajných služeb se zřejmě dopustili závažných trestných činů.

  (Omlouvám se, že jsem nevložil připravený obrázek blesku nad Kavčími horami, ale nová administrace na blog.iDNES.cz ukládá obrázek tak dlouho, že není v mých časových možnostech obrázek vložit.)

  Moderátor pořadu „Otázky Václava Moravce“ Václav Moravec zveřejnil ve dnech 7. 12. 2014 a 8. 2. 2015 pravděpodobně veřejnosti utajovanou informaci ze zprávy BIS v režimu vyhrazené (a další informace ze stejné zprávy možná neoprávněně zveřejnil ministr Stropnický), neměl ani nemá oprávnění k přístupu k této informaci ani k jakékoli jiné části zmiňované zprávy, možná získal přístup k celé této zprávě a také možná získal neoprávněně přístup i k mnoha dalším zprávám civilní či vojenské kontrarozvědky nebo rozvědky.

  Zeptali jsme se na Nejvyšším státním zastupitelství, zda je v této věci vedeno trestní řízení. Tam však vzhledem k úpravě vztahů mezi jednotlivými prokuraturami nikdo neví o každém probíhajícím trestním řízení, takže nikdo nebyl schopen informaci ani potvrdit, ani vyvrátit. Obrátili jsme se proto na krajskou prokuraturu pro hlavní město Praha (Městské státní zastupitelství v Praze), protože krajským prokuraturám věcně přísluší případy úniků utajovaných informací (ke kterým zřejmě došlo) a veřejnosti viditelný jeden z možných trestných činů se odehrál v televizním studiu na území Prahy.

  Připomeňme si, co se v televizním vysílání odehrálo. Pan Moravec uvedl v první hodině tohoto pořadu dne 7. 12. 2014 na přelomu 28. a 29. minuty následující: „Podíváte-li se na to, že tady opakovaně tajná služba upozorňovala, že muniční sklady a konkrétně i tento muniční sklad (pozn.: jeden z muničních skladů ve Vrběticích) může být problémem, podle informací „Otázek“ BIS opakovaně (…)“

  V první hodině pořadu „Otázky Václava Moravce“ ze dne 8. 2. 2015 uvedli moderátor pořadu Václav Moravec a ministr obrany ČR Martin Stropnický v návaznosti na výše zmíněnou větu ze 7. 12. 2014 následující:

Václav Moravec ve 38. minutě:
„(…) tajné služby na to upozorňovaly, na problematiku těch pronajímaných skladů (…)“
Václav Moravec ve 39. minutě:
„(…) ty audity (pozn.: zadané ministrem obrany ČR Martinem Stropnickým) Vám (pozn.: ministrovi obrany ČR) neukázaly něco, o čemž tajné služby referovaly (…)“
Martin Stropnický ve 41. minutě:
„(…) ta zpráva, o které mluvíte, ta je z roku 2008. Mě překvapuje, že ani jednou teda při odkazu na tuto zprávu nebylo řečeno, že byla určena ministru vnitra a Báňskému úřadu.“
Martin Stropnický ve 42. minutě:
„(…) ta zpráva BIS, ta upozorňuje v několika málo řádcích na to, že není úplně ten areál zabezpečený v nočních hodinách, že tam nelze vyloučit (…)“
Martin Stropnický a Václav Moravec ve 43. minutě:
Martin Stropnický: „Mimochodem, je zajímavé, že jste se k té zprávě dostal, protože je vyhrazená (…)“
Václav Moravec: „Dostanu se k mnoha zprávám, které politici nechávali i v těch uplynulých letech, pane ministře, pod kobercem.“
Martin Stropnický: „Jo. A Vy máte „véčko“?“
Václav Moravec: „Nemám „véčko“, ale dostanu se k těm zprávám.“
 

  Výše uvedenými možnými trestnými činy, pro které existuje důvodné podezření, mohlo nebo může dojít k ohrožení utajované informace či k pokusu o ohrožení utajované informace a s tím souvisejícím důsledkům.

  O jaké důsledky, ať už zamýšlené, nebo způsobené nevědomky, se může jednat?

  Ohrožení bezpečnosti: Zločinci, nepřátelské státy či teroristické skupiny se mohou soustředit na naše aktuální slabá místa.

  Snížení důvěryhodnosti českých kontrarozvědek i rozvědek (a potažmo také vlády ČR a příslušných dohledových komisí Poslanecké sněmovny ČR): Ztráta důvěry zejména u spojeneckých zahraničních tajných služeb mívá v důsledku neochoty tajných služeb v tomto směru příliš riskovat ještě horší důsledky, než by si české tajné služby a ČR zasloužily. Nelze dostatečně věřit pracovníkům tajných služeb ani systému jejich kontrol. Nespolehliví pracovníci mohli vyzradit utajované informace i většímu okruhu lidí. Přinejmenším dokud nebudou odhaleni a potrestáni, mohou v tom pokračovat. Důvěryhodností českých tajných služeb před několika lety již značně otřásla tvrzení některých českých politiků z jednobarevné vlády Miloše Zemana (ČSSD), která nebyla tehdy ani později dostatečně ověřena, ačkoli byla vydávána za spolehlivá, že se v Praze v dubnu 2001 setkal vůdce skupiny únosců letadel, která zaútočila v září 2001 na Spojené státy, Mohamed Atta z teroristické organizace al-Qaida s představitelem Iráku. Důvěryhodnost našeho klíčového bezpečnostního spojence, Spojených států byla značně snížena v prosinci 2005, když deník „The New York Times“ vyzradil některé utajené informace o monitorování komunikace lidí podezřelých z teroristických plánů či aktivit, a následně ještě od června 2013, kdy poprvé předal médiím utajené informace o celých programech monitorování komunikace takových lidí zrádce tajných služeb Spojených států a podle některých indicií možná špion Čínské lidové republiky Edward Snowden.  

  Nepřímé vyzrazení způsobu jejich práce: Každá zveřejněná informace a zpravidla pak zejména každá informace, která měla zůstat veřejnosti utajena, také zčásti prozrazuje, jaké postupy a metody poškozená tajná služba používá, na jaké informace se zaměřuje, mohou být také prozrazeny její náborové praktiky nebo mohou být odhalena slabá místa jejího vnitřního i vnějšího kontrolního systému (či utajené detaily systému kontrol jako takového).   

  Ekonomický či jiný prospěch: Cílem poskytnutí informací televiznímu moderátorovi (popřípadě poskytnutí informací veřejnosti tímto moderátorem) mohl být prospěch, který může pro konkurenční firmy vyplynout např. z poškození dobrého jména firem, které v ČR skladují nebezpečný materiál (výbušniny apod.), ačkoli třeba nemají na výši klíčových reálných rizik spojených s jeho skladováním vliv a ačkoli třeba skladují nebezpečný materiál ve skladech, které nejsou tajnými službami považovány za nebezpečné.

  Podle informací, které v takových zprávách byly, případně i další závažné důsledky: Tajné služby upozorňují odpovědné osoby na širokou škálu vysokých rizik (vývoj chemických, biologických nebo dokonce jaderných zbraní, teroristické organizace, nepřátelské vlády, organizovaný zločin, hospodářská kriminalita, extremismus, právní nejistota…). Utajované informace by se neměly dostat k nikomu, kdo neprošel potřebnou bezpečnostní prověrkou, protože se může jednat o člověka, který není schopen udržet tajemství (např. pod vlivem psychotropních látek) nebo nechce udržet tajemství, a to se pak může dostat k nepovolaným lidem, u nichž hrozí zneužití získané informace, nebo může být sám takovým člověkem.

  Utajené informace mohou být také od tajných služeb získávány nebo dále předávány za účelem vydírání.

  V případě, že pan Moravec získal či získává takové informace neanonymně, mohlo dojít k vyzrazení totožnosti některých utajených zaměstnanců či spolupracovníků českých kontrarozvědek i rozvědek.

  Zároveň mohl být tento postup v některé fázi u někoho motivován nekalou politickou soutěží, případnými špatnými vztahy uvnitř některých z českých tajných služeb nebo mohou tyto informace poskytovat např. infiltrovaní špioni od kohokoli včetně nepřátelských zahraničních vlád či od majitelů nebo manažerů zainteresovaných společností, samostatně jednající zločinci či psychicky nemocní lidé…

  Navíc nelze bez dalšího vyšetřování stanovit, zda došlo k těmto únikům informací kvůli chybě při kontrolách či kvůli využití nedokonalostí (případných, či nutných) kontrolního systému, nebo někdo tyto úniky kryje.

  Vyzrazení utajované informace nepovolaným osobám či dokonce celé veřejnosti bývá ve většině států světa považováno za závažný trestný čin. V některých případech mohou být ohroženy dokonce lidské životy, ať už zveřejněním totožnosti agentů či spolupracovníků tajných služeb nebo ohrožením bezpečnosti místa, na kterém se lidé vyskytují. Pokud takové informace zveřejní člověk, který je v pracovním poměru s tajnou službou a má v rámci své práce přístup k těmto tajným informacím, lze zvažovat pro takové případy trest smrti, a to i tehdy, pokud nesouhlasíme s obecným trestem smrti. Pokud však poté nechceme snížit počty kvalifikovaných lidí, kteří jsou v takovém pracovním poměru s tajnými službami, musíme jim jako kompenzaci možného justičního omylu plošně zvýšit mzdy (platy) či ceny služeb, které od nich nakupujeme.   

  Kdyby v tomto případě padly tresty pro viníky těchto úniků, byla by společnost ochráněna před jejich dalšími zradami či zveřejňováním dalších utajených informací od nich v médiích, ostatní pracovníci tajných služeb i novináři by byli účinně odrazeni od vyzrazování a zveřejňování dalších utajených informací a Česká republika by upevnila svou pozici v oblasti spravedlnosti mezi svými občany a posílila by svou důvěryhodnost ve světě. Navíc by pak téměř nehrozilo, že by vzal kdokoli spravedlnost do vlastních rukou.

  Pan Moravec navíc nepatří mezi zcela seriózní moderátory. Již mnohokrát se svých hostů ptal, zda si uvědomují něco, co přitom nebyla pravda, a mnohokrát se jich ptal, zda jsou ochotni připustit, že způsobili něco, co přitom nezpůsobili. Takový typ otázek od novináře je neetický i v případě, že by měl takový novinář vždy pravdu.

  Na pražské krajské prokuratuře se nevede v této věci žádné trestní řízení. Náš dotaz však byl obsahově vyhodnocen jako trestní oznámení, což nasvědčuje tomu, že byl i podle příslušných státních návladních v tomto případě někým spáchán trestný čin. Jako pravděpodobní pachatelé přicházejí v úvahu neznámí pracovníci českých tajných služeb a moderátor Václav Moravec. Toto trestní oznámení bylo pražskou krajskou prokuraturou postoupeno příslušné složce policie.

  Tento článek byl publikován na publicistickém portále Skutečnosti.