EU a USA budoucími bratry (?)

  Nejásejme předčasně, ale Evropská unie a Spojené státy mají silnou vůli dohodnout se na hlubší spolupráci v oblasti neomezování (a dokonce usnadňování) vzájemného svobodného obchodu.

  Byl bych nerad, kdyby tato vynikající novinka zapadla. Evropská unie by tak zčásti „odčinila“ dluhovou krizi a následný hospodářský útlum, který byl významně zesilován společnou evropskou měnou.

  Jakýkoli dobrovolně provedený obchod je prováděn, aby přinesl prospěch kupujícímu i obchodníkovi. Většinou se taková očekávání naplní. A i kdyby někdy ne, nemá smysl dobrovolnému obchodování (či obecně uzavírání smluv) bránit. Naše vláda či evropská vláda by měly kontrolovat nanejvýš, zda prodávající dodržuje podmínky smlouvy. Pokud je na obalu oříšků uvedeno, že neobsahují alergeny, neměly by obsahovat alergeny (a nechci podrobně zmiňovat aktuální kauzy s chutnou (bez ironie) „hovězí“ koninou a podobně). Nemělo by být povinností nabízejících psát ke zboží cenovky, stejně by je většina prodejců psala. Ale pokud je u bot cenovka, neměly by být prodávány za cenu vyšší (netrvá-li na tom ovšem kupující jako ve filmu „Život Briana“ od skupiny Monty Python).

  Čilý obchod, kterému nikdo neklade klacky (nebo třeba dovozní kvóty) pod nohy, hrál jistě klíčovou roli například při celkovém vzestupu Německé říše po sjednocení (v roce 1871) i pro německý hospodářský zázrak po druhé světové válce.

  Je jedno, zda hovoříme o obchodování vnitrostátním, nebo mezinárodním. Co je pro mě jako pro zákazníka mezinárodní obchod? Když si koupím u Vietnamců přezůvky? Když si koupím v polských lázních Kudowa-Zdrój, které dlouho patřily českým pánům, slanečky kdoví odkud? Není to lhostejné? Posuzuji cenu a kvalitu.

  Deklarovaná dohoda Evropské unie a Spojených států bude velkolepým motorem pro ekonomiku, byť bude Evropská unie pravděpodobně i nadále komplikovat dovoz geneticky upravených plodin. Nemám důvod pátrat na obalu po tom, jestli si kupuji geneticky modifikovanou rýži (nebo sóju či kukuřici). Jistě to byla úprava úspěšná. Kdyby vyrostla nahoře brambora a pod zemí rajče, neměl by Ivan Vladimirovič Mičurin co prodávat. Myslím, že by zákazníci přivítali spíše ověřovanou informaci, zda úrodu nesklízely za výhodných mzdových podmínek děti ze živořících rodin. Leckdo by byl za takové potraviny ochotný připlatit. Jenže už vidím ty podvody a to prodražování těchto potravin kvůli výše zmíněnému ověřování informací.

  Škoda, že se dohoda bude týkat pouze Evropské unie a Spojených států. Lidé v mnoha afrických státech, Bangladéši nebo třeba v Indii by ji ocenili neskonale více.