Urgentní: Pomozme vědcům zdarma z obýváku s vývojem léků či vakcín: COVID-19, malárie...

Nechte zdarma svůj počítač pomáhat najít vhodné léky či vakcínu na „čínskou chřipku“ COVID-19, malárii, rakovinu, AIDS, Alzheimerovu chorobu i na další zlo útočící v podobě virů či genových mutací na vaše rodiny nebo kamarády.

Potřebujete jen počítač (popř. chytrý telefon s Androidem), připojení k Internetu a základní znalost angličtiny (s případnou drobnou pomocí slovníku) nebo někoho (kamarády, vnoučata apod.), kdo vám vše potřebné během chvilky připraví a vysvětlí vám během odpolední kávové siesty, jak výpočty pro zničení koronavirů i jiných virů spustit, zpomalit, zrychlit a zastavit, popřípadě jak si vybírat mezi jednotlivými aktuálními cíli.

Stačí si na Internetu nalézt neziskový projekt BOINC vyvinutý Kalifornskou univerzitou v Berkeley, jednou z nejlepších univerzit na světě a ve světě počítačů zvlášť. I kdyby byl tento projekt ziskový, nebylo by na tom nic špatného. Ale protože se řada lidí radši podílí na nápadech, na kterých nikdo nic nevydělá (např. soused, domovní důvěrnice nebo, jak říkají „ekologičtí“ obrozenci, mezinárodní korporace), je dobré jeho neziskovost zdůraznit. Výsledky práce Vašeho počítače a týmu vědců, kteří tyto výsledky ještě dále zpracují, dostanou zdarma všichni po celém světě k dispozici. Samozřejmě, že firma Větvička & Vopička z Jevíčka nebude vědět, jak s takovými výsledky naložit. Samozřejmě, že je využijí především farmaceutické společnosti v ekonomicky vyspělejších částech světa, které pak spolu budou soutěžit, kdo přijde s nejlevnější, nejbezpečnější a celkově nejkvalitnější vakcínou, popřípadě lékem apod. Samozřejmě, že ti, kteří v této soutěži vyhrají, budou nám nebo našim zdravotním pojišťovnám vakcíny i léky prodávat. Ale jejich zisky budou odměnou za to, že vůbec dokázaly výsledky práce našich počítačů správně přečíst, riskovat na cestě snahy o jejich využití a s trochou štěstí nakonec uspět k prospěchu celému světu.

Aktuálně lze v rámci BOINCu doporučit zejména projekty Rosetta@home a World Community Grid. Rosetta@home dlouhodobě bojuje proti AIDS, malárii, rakovinám či Alzheimerově chorobě. V posledních měsících však zbrojí především proti „čínské chřipce“ (covid-19; označení „čínská chřipka“ je zcela namístě v tom smyslu, že nám i celému světu včetně většiny Číňanů diktátorská vláda Čínské lidové republiky lhala o rozsahu, snadném šíření i častém dramatickém průběhu tohoto onemocnění).

World Community Grid pak pomáhá ve více oblastech, z nichž si sami můžete vybírat. Bojuje jak proti tomuto covidu, tak i proti rakovinám. Také si můžete vybrat projekt, jehož cílem je zlikvidovat rakovinu u dětí, nebo projekt zkoumající vliv „mechu“, „kapradí“ a „zvířátek“ zejména v našich střevech na naši imunitu.

V současnosti tak má každý z nás možnost zdarma a bez věnování svého času v podstatě zachránit hrubým odhadem desítky životů, nebo se na jejich záchraně přinejmenším výrazně podílet. O statisících korun, které v přepočtu zachráníte pro světovou ekonomiku (tedy pro nás všechny) ani nemluvě. Každý má příležitost ukázat, že bere hrozbu od toho malého krutého kulatého „zmetka“ (nový typ koronaviru) vážně. Ať nad námi úplně nevyhraje, ať si nemusíme zvykat na další, velmi nepříjemnou a snadno a chytře se šířící nemoc, ať nám nezničí plíce, ať můžeme být spolu, ať můžeme pobíhat venku, ať nám definitivně nezničí venkovské prodejny a hospody, ať teroristé nemají novou biologickou zbraň hromadného vraždění, kterou by vířili práškovacími letadly.

Počítadlo BOINC si jen vypůjčuje volnou kapacitu počítače, pokud si zrovna odběhnete třeba, no, kamkoli. Nebo pokud si zrovna jen čtete na Internetu, jako zrovna teď, a část výkonu Vašeho počítače tak zůstává nevyužitá. Sami si přitom můžete změnit (zpřísnit) původní nastavení, při jakém stupni vytížení se tyto výpočty automaticky zastaví. V aplikaci (pro telefony s Androidem) je nastaveno, že projekt běží pouze, pokud telefon nabíjíte, jeho baterie už je částečně nabitá (a není příliš zahřátá) a zrovna jej nepoužíváte. Aplikace pro telefony ale bohužel zatím nefunguje ideálně.

Náš premiér nemá pravdu, že o nic nejde, protože, jak se nechal před pár měsíci slyšet, tato nemoc usmrtila jen tolik Čechů, kolik jich stejně statisticky během pár dnů tak jako tak zemře. Nebylo správné, když jel v létě na dovolenou na Krétu (a nám ostatním doporučoval, abychom radši zůstali doma), neměl pravdu, když mu bylo zatěžko radši přikázat lidem (a dětem ve školách) roušky než později neustále zavírat, znovu otevírat a hned zase zavírat hospody, obchody či školy. Asi dobře ví, proč nechce už téměř rok lékařům poskytovat detailní informace, na základě kterých zavírá jeho vláda jednotlivé obchody a přidává nám jednotlivé zákazy (byť nový systém PES je v tomto směru zlepšením). Ani se nestydí za všechny ty lži a za mizerný výsledek (jeden z nejhorších na světě) všech těch údajných letních příprav a následných podzimních opatření, kdy nám několik týdnů umíralo i přes mimořádnou snahu zdravotníků i pečovatelů největší či téměř největší procento nakažených na světě a dosud patříme ke smutným premiantům. Žádnou velkou chybu Babiš nevidí. Nespoléhejme se na našeho premiéra Babiše. Na toho, který na jaře sliboval (byť zjevně v nadsázce), jak každému dodá roušky. Na toho, který už na jaře sliboval, že se rozšíří počet spojů hromadné dopravy, aby se v nich lidé netlačili, zatímco se následně stal přesný opak, a to jak u městských, tak i u meziměstských (resp. „mezi-krajských“) spojení.

Nespoléhejme se ani na vládu jako celek. Zatímco ve „vyspělém“ Slovensku zvládli i díky tolik kritizovanému místopředsedovi vlády Richardu Sulíkovi (SaS) na podzim během pár dní plošné testování prakticky celé dospělé populace (byť jen jednoduššími, antigenními testy), v pomalejší, „zaostalé“ České republice se nechal první místopředseda vlády a předseda ČSSD Jan Hamáček v prosinci na ČT slyšet, že nelze zvládnout otestovat stejným typem testů během týdne celou republiku. Nechme stranou, jestli s prakticky povinným testováním na Slovensku souhlasíme; jde o to, že Slováci vše organizačně zvládli (a z hlediska zdraví lidí je jedno, že se u toho vládní koalice rozhádala).

Nevěřme „vědcům“ z naší vlády, kteří v čele s nedávným ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (ANO) a jeho týmem naivně investovali desítky milionů korun do ryze české vakcíny místo aby za tyto peníze rychle spojili síly se světem, za což sklidili ostrou kritiku od elitního sdružení českých vědců Učené společnosti ČR. Toto sdružení ostatně v září 2020 zkritizovalo vládu také za její nekompetentní a chaotické potýkání se s epidemií. Bojujme proto proti viru bez ohledu na vládu sami, tedy společně s významnými světovými vědci.

Můžete si vybírat z celé řady projektů BOINC, kterým byste chtěli pomoci. Dosud nejdůležitější až akutní jsou přitom právě projekty buď čistě medicínské, nebo na pomezí biologie a medicíny. Nejstarší a dlouhodobě největší aktivitou v rámci sítě BOINC byl projekt původně zacílený na rozhovory s inteligentními mimozemskými civilizacemi (CETI) a později pozměněný na „pouhé“ hledání jakéhokoli takového života mimo Sluneční soustavu (primárně v našem vesmírném „sousedství“), který využívá alespoň tranzistorové rádio (jehož vlny bychom mohli zachytit). Statisíce uživatelů se svými počítači, obrovská výpočetní kapacita (která mohla být využita jinak), ale výsledky dosud žádné. V roce 2020 byl projekt pozastaven, protože už nashromáždil ohromné množství dat k dalšímu zpracování.

Jaký má takové plýtvání smysl? Pokud by byli mimozemšťané ve svém vědeckém a technickém vývoji jen o pár stovek let před námi (což je v porovnání s věkem kamenných planet v nám známém vesmíru pouhý okamžik), téměř jistě by se nám dokázali schovat (používali by pro svou komunikaci, ale možná i pro svou nepozorovanou přítomnost v naší blízkosti takové technologie, jaké nejsme schopni detekovat, a kdo ví, možná by zvládli také dodatečně zastínit rádiové vlny vyslané do vesmíru o pár stovek let dříve z jejich prvních rozhlasových či televizních nebo jakých ještě vysílačů). Ostatně by v takovém případě bylo otázkou, jestli nejsme my, nebo dokonce snad i celý náš vesmír produktem právě nějaké takové civilizace.

Pokud se ve vesmíru někdy v minulosti vyvinuly civilizace technicky ještě vyspělejší, je vysoce pravděpodobné, že už samy sebe zničily. Různí vojenští odborníci i vědci odhadují, s jakými pravděpodobnostmi lidstvo jako celek přežije ještě dalších sto či dvě stě let. Tyto předpovědi jsou pochopitelně spjaty se značnou nejistotou a proto se navzájem hodně liší. Záleží především na mezinárodní politické situaci a na dalším vývoji ve fyzice a v oblasti zbraní hromadného vraždění. Nicméně je téměř jisté, že nepřežijeme více než pár generací. Kvůli nukleární či ještě o stupeň ničivější válce (nebo spíše jedné rychlé bitvě).

Mimochodem, pokud hovoříme na straně jedné o nebývalém ekonomickém růstu i technickém pokroku (v uplynulých staletích, zejména pak v posledních letech a o to pravděpodobněji i výhledově, v letech následujících) a na straně druhé o rostoucím riziku totální likvidace lidstva, jsou to také dva klíčové důvody, proč nemá smysl obětovat obrovské peníze, čas, náš průmysl ani výpočetní kapacitu našich počítačů v rámci boje proti globálním změnám klimatu. Zvlášť když za vysokou cenu, kterou jsme mohli utratit (věnovat) na novou vědeckou revoluci, další velké investice nebo třeba rozsáhlou charitu, v nejlepším případě pouze zpomalíme (čili nezastavíme) nepříjemné jevy, jako je tání ledovců (vzestup hladiny oceánů) či růst intenzity a četnosti hurikánů.

Jestli se mimo Sluneční soustavu naopak nachází alespoň primitivní (jednobuněčný apod.) život, nemáme šanci jej v rámci programu SETI odhalit. Navíc jistě není vědeckou prioritou lidstva zjistit, že se kdesi za devatero hvězdami nachází planeta, na které možná žijí zajímaví tvorové podobní pozemským rostlinám, bakteriím nebo možná i rybám, zvlášť když stejně za současného stupně vývoje naší vědy nemáme šanci se k nim dostat, takže je můžeme zkoumat jen nepřímo, na dálku (např. skrze složení jejich atmosféry).

Hlavní problém však nakonec spočívá v tom, že nevíme, co to je život. Živé organismy umíme analyzovat chemicky, ale netušíme, jestli by námi laboratorně vyrobená buňka s námi vyrobenou DNA skutečně začala vykazovat známky života. Ani nemluvě o tom, že se vědci nemohou shodnout, co všechno přesně a proč máme považovat za známky života.

Do toho se ještě přihlásí filozof, psycholog či neurobiolog („průzkumník“ mozků) s námitkou, že život možná není pouhým výčtem chemických látek a možná není popsatelný pouhým výčtem určitých průvodních znaků. Je klidně možné, že život je teprve synergií. Účetní tomu říkají „goodwill“. Firma se svým názvem, svou pověstí, ochrannými známkami, budovou a stroji má pro své vlastníky větší hodnotu, než kdyby vlastnili tyto položky každou zvlášť; firma by měla skvělou pověst pouze na Slovensku, ochrannou známku pouze v Německu, tovární budovu v Polsku a stroje na Bahamách.

Překvapivé navíc je, že máme silné indicie, že život na naší „životodárné“ planetě vznikl pouze jednou. Jinak řečeno, všechny živé organismy na Zemi jsou příbuzné. Přestože tady životu pomohla celá řada náhod (vliv sopečné činnosti, přílivu a odlivu díky Měsíci…). Vznik jednobuněčných organismů byl přitom podle vědců poměrně rychlý, zatímco návazné, vícebuněčné (komplikovanější, vyspělejší) formy života si daly pěkně načas.

I kdyby však byl vesmír prostorově nekonečný a všude by byla hmota rozložená podobně jako v nám známé části vesmíru, nakonec vůbec není jisté, jestli by život mohl vzniknout znovu. To je na teoretické úrovni otázka v lepším případě náboženská, v horším případě třeba i z principu nezodpověditelná.

Sečteno, podtrženo, nevěnujme volnou výpočetní kapacitu počítačů na pofidérní výzkum či rozsáhlé (drahé) projekty s pouze malými oprávněně očekávanými pozitivními efekty. Zvlášť v situaci, kdy stále ještě miliardy lidí v jižní a jihovýchodní Asii či v Subsaharské Africe nemají dostatečný (levný) přístup k pitné vodě nebo i navzdory šíření odolných a výživných GMO plodin (téměř všude po světě mimo EU) trpí podvýživou (včetně nedostatku vitamínu A, což je hlavní příčinou stále ještě časté dětské slepoty). K tomu přidejme jen velmi plíživě vyhrávaný boj proti malárii či AIDS, v ekonomicky vyspělém světě také problémy s vysokým krevním tlakem, Alzheimerovou chorobou a tak bychom mohli pokračovat. Dosavadní výsledky i slibné vyhlídky farmacie, hygieniků i lékařství jsou přitom fantastické. Jen vzpomeňme na běžné evropské nemoci, které při kolonizaci zabily podle odhadů řádově desítky milionů indiánů, zatímco v současnosti už nejsou větším problémem, nebo na morové rány, které zdecimovaly Evropu, když naši předkové ještě neměli kanalizaci, mýdlo, pitnou vodu, deratizační prostředky ani antibiotika. Stačí mít dostatek zdrojů na výzkum v lékařství a příbuzných oborech.

Ze zkušeností víme, že z dlouhodobějšího hlediska je snad ještě důležitější tzv. základní (tedy na první a někdy i na druhý pohled lidí z praxe bezcílný) výzkum. Bez něj by byla naprosto nemyslitelná jaderná energetika i současné skvělé nápomocné výpočetní a komunikační technologie či obecně elektronika. Je však zapotřebí pečlivě vážit mezi základním výzkumem se zpravidla zdlouhavou cestou k praktickému uplatnění a naléhavě potřebným výzkumem aplikovaným. Hledání signálů od mimozemšťanů pak patří do třetí kategorie – výzkumu sice aplikovaného a při velkém optimismu i s nadějí na výzkum základní, ale především do výzkumu nesmyslného, nebo přinejmenším nerentabilního.

Dostáváme se do horké fáze „války“ proti epidemii. Někteří odborníci upozorňují, že s nástupem prvních vakcín, rozsáhlým očkováním a následným příchodem nových vakcín bude jen obtížně zjistitelné, které vakcíny jsou nejúčinnější. Tím se celé úsilí nevyhnutelně zkomplikuje a vaše pomoc tak bude o to důležitější. Nikoli při hledání mimozemské čupakabry, nýbrž právě v boji proti covidu.

Jestli je někomu z vás přece jen toho kulatého pidi-zvířátka jménem virus líto, vězte, že se nejedná o žádné zvířátko. Je to jen jedovatá nesamostatná informace (resp. chemikálie) s inteligencí menší, než má syrová brambora (tedy nulovou), byť v důsledku velmi ničivá. Je to tedy něco jako třeba Hitlerův „Mein Kampf“, avšak virová informace je šířená převážně nevědomky.

Kromě počítadla BOINC můžeme pomáhat také v projektu Zooniverse. Ten je sice také zdarma, vyžaduje však náš čas. Za dlouhých zimních večerů, kdy budou zavřené hospody i obchody, si tak můžeme vybrat z celé řady dílčích projektů, kterým budeme pomáhat. Tyto projekty se často obměňují. V minulosti bylo možné např. pomáhat vědcům při výzkumu odolnosti bakterií vůči antibiotikům.

Také lze pomáhat mezinárodní dobročinné organizaci Lékaři bez hranic s tvorbou map pomocí satelitních snímků. Projekt naleznete pod názvem „Missing maps“. Tato forma pomoci už je nicméně trochu „vyšší dívčí“.