Trest smrti pro viníka útoků v Paříži

Bez zájmu veškerých významných českých médií byl odhalen pravděpodobný hlavní viník rozsáhlých útoků v Paříži v listopadu 2015, ke kterým se přihlásila teroristická organizace Islámský stát. 

Ředitel civilní rozvědky (zpravodajské tajné služby s vnějším polem působnosti) USA John Brennan uvedl, že kvůli velkému množství neoprávněných zveřejnění utajovaných informací byly teroristům nepřímo poskytnuty velmi cenné rady, jak se v mezinárodním měřítku vyhnout při přípravách teroristických útoků odhalení, a zmaření jejich útoků je tak v současnosti mnohem obtížnější. Jak informoval americký deník „The New York Times“, vůdci organizace Islámský stát studovali informace ilegálně zveřejněné bývalým zaměstnancem analytické tajné služby USA a naším zrádcem Edwardem Snowdenem, aby se vyhnuli sledování. V důsledku toho v současnosti využívají buď kurýry, nebo šifrovací kanály, z nichž nedovedeme jejich zprávy rozluštit. Tajné služby tak podle pana Brennana získaly informace o pravděpodobném připravovaném útoku v Evropě, nepodařilo se jim však získat dostatečné informace, aby bezpečnostní složky krveprolití v Paříži zabránily.

Egyptští teroristé hlásící se k organizaci Islámský stát se rovněž přihlásili k sestřelení ruského civilního letadla v Egyptě v říjnu 2015, jejich vina však dosud nebyla potvrzena. Tato organizace má na svědomí i řadu dalších útoků z posledních měsíců, zpravidla na Blízkém a Středním východě. Do Sýrie a Iráku přitom odchází bojovat na straně organizace Islámský stát tolik obyvatel Evropské unie, kteří se následně vracejí do svých domovů, že již relevantní tajné služby nemají podle pana Brennana i dalších informovaných zdrojů dostatečné kapacity na jejich efektivní sledování.

Následně bývalý ředitel americké civilní rozvědky Robert James Woolsey, Jr. z dob vlády prezidenta Billa Clintona (Demokratická strana) uvedl pro americkou televizní stanici CNN, že krev pařížských obětí má „na rukou“ přímo Edward Snowden kvůli zveřejnění detailních informací o postupech spojeneckých tajných služeb. Edward Snowden byl (nebo dosud je) podle některých indicií tajným agentem Čínské lidové republiky, kam také původně utekl před spravedlností. V současnosti se ukrývá pod ochranou ruské vlády (politická strana Jednotné Rusko) v Ruské federaci.

Spojenecké tajné služby nejsou schopny kvůli objektivním překážkám dostatečně prověřit ani značnou část syrských uprchlíků. V Sýrii přitom působí velmi nebezpečné teroristické organizace s celosvětovými cíli, schopné v masovém měřítku sebevražedných útoků (Islámský stát, al-Nusrah Front, al-Qaida, Hezbollah). Obdobný problém vyvstává i v případě většiny ostatních uprchlíků (popřípadě přesídlenců obecně) ve vlnách mířících do EU s výjimkou našich spojenců, aktuálně zejména z Afghánistánu. Výbušniny a zbraně si případní teroristé v řadách těchto uprchlíků dokážou snadno obstarat přímo v EU, dokonce i legálním způsobem. V dubnu 2013 zaútočili dva mladíci na slavný maraton v americkém městě Boston pomocí kuchyňského tlakového hrnce (papiňáku) a jednoduché aparatury. Střelnou zbraň si lze vyrobit na 3D tiskárně. Proto není rozumné přijímat ani dočasně větší množství z nich.

Jako dočasná pomoc syrským uprchlíkům se tak nabízí vytvoření bezletové zóny v západní Sýrii, nejlépe oplocené (opevněné), jak navrhují někteří významní američtí politici, zejména z Republikánské strany. Ta by chránila syrské civilisty před tamním diktátorem Basharem al-Assadem ze syrské panarabské socialistické strany práce, jehož vláda podle mnohých svědků provádí masové chemické i jiné útoky na civilisty (byť nyní má z chemických zbraní zřejmě již jen chlór) a v minulosti diktátor al-Assad také podle spojeneckých tajných služeb stavěl se severokorejskými inženýry tajný jaderný reaktor, který zničila v roce 2007 izraelská armáda. Taková bezletová zóna by byla také účinným útočištěm syrských civilistů před tamními teroristickými organizacemi. Ruská vláda bezletovou zónu dlouhodobě odmítá a od září 2015 dokonce v Sýrii provádí rozsáhlé nálety včetně rozsáhlých záměrných útoků na civilisty. Bez nutnosti pomoci USA mohli Češi a naši evropští spojenci již před mnoha měsíci začít (a alespoň v malé míře začali) s dočasným řešením náporu legitimních uprchlíků pomáhat (finančně, personálně…) našim spojeneckým vládám v oblasti, tedy zejména vládě turecké a jordánské, které pomoc v tamních uprchlických táborech akutně potřebují. Nezapomínejme však také, že největší světové uprchlické tábory se nacházejí v Keni či v Čadu.

Na druhou stranu je však nelogické a nelidské odmítat přijímat jakékoli muslimské uprchlíky, jako navrhuje vlivný kandidát primárních voleb Republikánské strany na úřad prezidenta Spojených států Donald Trump. Papež František navíc vyzval, aby se evropské farnosti, náboženské organizace, kláštery a podobná zařízení o přijaté uprchlíky postaraly. Čeští katolíci (římští i řečtí) jsou ochotni tímto způsobem pomoci na základě případného požadavku vlády ČR. K pomoci uprchlíkům vyzval již papež Pius XII. v období migrace po 2. světové válce.

Aktuálně nejnebezpečnější teroristickou organizací na světě z hlediska rozsahu prováděných útoků je nigerijská organizace Boko Haram.

Pro státy Severoatlantické aliance a jejich spojence je však aktuálně reálně i potenciálně nejnebezpečnější výše zmíněná organizace Islámský stát (spojenec organizace Boko Haram). Jedná se o bývalou iráckou sunnitskou odnož organizace al-Qaida, která si na severovýchodě Iráku budovala továrnu na jedy a výcvikové tábory, které byly likvidovány americkou armádou na začátku války v Iráku (která byla zahájena v roce 2003). Americký prezident Barack Obama (Demokratická strana) však válku v Iráku v roce 2011 ve fázi pokračujících ostrých konfliktů mezi jednotlivými náboženskými i národnostními skupinami ukončil a v současnosti provádí spojenecké armády (zejména americká) v oblasti (v Iráku i v Sýrii) jen omezené letecké útoky, byť s významnými dílčími úspěchy. Tato organizace od té doby opět znatelně posiluje, znovu obsadila některé dříve osvobozené oblasti a rozšiřuje se úspěšně do Sýrie. Podle iráckých a amerických tajných služeb výrazným tempem vyvíjí chemické zbraně (především nervové plyny) za pomoci vědců z Iráku (včetně vědců pracujících v minulosti pro iráckého diktátora Saddama Husseina), ze Sýrie, z Čečenska a z jihovýchodní Asie. Má dokonce větší zdroje, než měla v minulosti světová síť organizace al-Qaida, a to z několika různých zdrojů (ropa a další nerostné suroviny, daně či výpalné, výkupné, sponzoři včetně zahraničních bojovníků, starožitnosti, irácké banky, nakradený majetek, investice do nemovitostí, zemědělství, prodej žen…).

Z dlouhodobějšího hlediska může být nejnebezpečnější světovou teroristickou organizací Taliban působící v Afghánistánu a Pákistánu a její spojenecká tamní odnož organizace al-Qaida, které jsou v těchto státech velmi aktivní i aktuálně, snaží se o převzetí pákistánského jaderného arzenálu (což by se jim mohlo v delším časovém horizontu podařit) a možná spolupracují s pákistánskými jadernými inženýry. Barack Obama však bojovou část vojenské mise v Afghánistánu s výjimkou omezeného využívání útoků drony v oblasti na konci roku 2014 ukončil.

Z hlediska financování teroristů po celém světě hlásících se k nebezpečnému výkladu islámu hraje jistě významnou roli také teroristická organizace Muslimské bratrstvo působící zejména v Egyptě, kde je ilegálním politickým uskupením.

Nechceme-li, aby se opakovala vyzrazování spojeneckých utajovaných informací, musí být rozumněji organizována práce v tajných službách včetně outsourcingu. Zároveň by však zaměstnanci měli být účinně motivováni k loajalitě, pozitivně (finančně apod.) i negativně (spravedlivými přísnými tresty).

V případech, jako je Snowdenova zrada, by proto měly být ve všech spojeneckých státech zváženy přísné tresty včetně trestu smrti. Hrozba trestu smrti by zaměstnance tajných služeb efektivně odrazovala od zrady a vykonání trestu smrti by absolutně zabránilo dalšímu vyzrazování tajemství popraveným zrádcem. Zároveň bychom tím zabránili případné ilegální pomstě ze strany obětí těchto zrádců a pozůstalých (v tomto případě přinejmenším obětí zmíněných teroristických útoků v Paříži). Vyjednávání s pachatelem o zárukách, odměnách či další spolupráci by motivovalo další zaměstnance k přeběhlictví a následnému vydírání. V případech, kdy existují polehčující okolnosti nějakého zaměstnance pro případnou velezradu (českou vlastizradu) či špionáž, musí být takový zaměstnanec propuštěn preventivně, předem (se „zlatým padákem“).

Trest smrti může být v případech velezrady či špionáže ze strany zaměstnanců tajných služeb a dalších lidí pracujících s přísně utajovanými informacemi morálně obhajitelný i pro mnohé lidi, kteří s obecným trestem smrti nesouhlasí. Pachatel totiž bývá v takových případech jakýmsi válečným nepřítelem, jehož zabitím lze vysoce pravděpodobně zachránit nevinné lidské životy (v případě Edwarda Snowdena přinejmenším oběti zmíněných útoků v Paříži). I v případě justičního omylu, kterému se vždy musíme snažit rozumně zabránit, je popravený obětí konfliktu způsobenou existencí smrtelně nebezpečného nepřítele. Možnost justičního omylu však musí být zohledňována ve mzdách zaměstnanců tajných služeb.

Tento článek byl publikován na publicistickém portále Skutečnosti.