Babišovy „online pokladny“

19. 03. 2015 20:40:59
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) navrhuje okamžité online evidování všech prodejů v mnoha odvětvích správcem daně. Brání se jeho srovnávání s tzv. „registračními pokladnami“ navrhovanými dlouhodobě ČSSD, proto bylo nazváno jako „elektronická evidence tržeb“. Ačkoli ministr Babiš vstupní zařízení navrhovaného systému sám označuje jako pokladnu, nejedná se ve skutečnosti ani o pokladnu.

Vládní politické strany ČSSD, ANO i KDU‐ČSL tento návrh v souladu se svými předvolebními sliby rámcově podporují, přičemž KDU‐ČSL požaduje ještě odborné vyčíslení dopadů na podniky v jednotlivých odvětvích, protože Ministerstvo financí ČR dopadovou studii nepřipravilo, a také chce předem znát případné částečné kompenzace pro postižené podniky, které ministr Babiš slibuje. Registrační pokladny zavedla s odloženou účinností již vláda Stanislava Grosse (ČSSD, KDU‐ČSL, US‐DEU) v rámci koaličního kompromisu na návrh ČSSD a s podporou KSČM. Většina poslanců ze všech sněmovních stran (ČSSD, ODS, KSČM, KDU‐ČSL, SZ) odložila účinnost tohoto zavedení v dalším volebním období dále a všichni poslanci vládní koalice za druhé vlády Mirka Topolánka (ODS, KDU‐ČSL, SZ) s výjimkou jednoho poslance za KDU‐ČSL (Ludvíka Hovorky) ve stejném volebním období schválili proti všem poslancům ČSSD a KSČM jejich zrušení na návrh vlády ČR, které vládě navrhl ministr průmyslu a obchodu Martin Říman (ODS). Někteří významní straničtí i političtí představitelé KDU‐ČSL v obou zmíněných volebních obdobích byli později (a někteří jsou dosud) významnými stranickými i politickými představiteli TOP 09. ODS je dlouhodobě proti těmto současným i obdobným minulým návrhům. Proti současným návrhům je ODS navíc, kromě jejich obsahu a důsledků, také proto, že je podle ní navrhovaný zákon protiústavní (protože ministerská prováděcí vyhláška má podle tohoto zákona stanovovat povinnosti nad rámec zákona) a Ministerstvem financí ČR nejsou vyčísleny odborné odhady dopadů jak na podniky, tak na stát.

Podnikatelé jsou zaměstnavateli, buď pouze svými, nebo i dalších lidí. Zaměstnavateli více lidí jsou i mnozí živnostníci. Jejich zaměstnanci neplatí ze svých mezd přímo žádné daně. Sazby daně z mezd uváděné v legislativě neodpovídají ani po úpravách (o slevy na dani apod.) skutečnému podílu daňového břemena zaměstnanců. Každý zaměstnavatel je totiž nucen rozložit břemeno veškerých svých daňových nákladů, do nichž jsou de facto zahrnuty i daně z mezd zaměstnanců, mezi sebe a své zaměstnance, a to tak, aby neohrozil své podnikání ani přílišnými daňovými břemeny, ani nízkými mzdami, které by odradily zaměstnance s potřebnými znalostmi a dovednostmi. V případě, že by tedy byla pravda, že mnozí živnostníci nepřiznávají veškeré své zdanitelné příjmy a jejich plné přiznávání by vedlo k propouštění jejich zaměstnanců či likvidaci některých živnostníků, potvrdilo by se tím, že zaměstnanci nejsou zatíženi tak vysokým daňovým břemenem a riziky jako tito živnostníci. Podnikatelé jsou na rozdíl od zaměstnanců vystaveni podnikatelským rizikům včetně významných rizik vyplývajících ze zákoníku práce, jímž jsou na úkor zaměstnavatelů chráněni jejich zaměstnanci. Čím větší je rozsah (nákladová náročnost) racionálních podnikatelských aktivit, tím jsou zpravidla nižší průměrné náklady dané produkce (náklady na jeden výrobek apod.) a podnik by případně unesl větší daňové břemeno.

Ministr Babiš plánuje, že na základě těchto opatření získá stát o desítky miliard korun ročně více na daních (odborníci z Ministerstva financí ČR pak odhadují lepší výběr daní přibližně o 10 miliard korun ročně), takže pokud budou jeho plány splněny, tato opatření razantně poškodí mnohé podnikatele i jejich zaměstnance. Zároveň by však tyto příjmy plánované Ministerstvem financí ČR činily pouze asi 1 % celkových příjmů státního rozpočtu (bez ohledu na to, zda do toho započítáme také státní deficit). Zda budou tyto plány splněny, závisí nejen na míře soudobých daňových úniků a na plánovaných alespoň částečných kompenzacích ve formě nižšího daňového zatížení u některých odvětví, nýbrž také na tom, kolik zaměstnanců bude propuštěno a kolik podnikatelů zlikvidováno na základě zmíněných opatření. Neexistují však žádné ověřitelné údaje či odborné odhady od vlády ani od jakéhokoli věrohodného zdroje, které by těmto plánům dávaly v plném rozsahu opodstatnění. V každém případě ale velká většina těchto dodatečných daňových příjmů státu bude pocházet od největších podniků, ačkoli budou tato opatření poškozovat relativně nejvíce naopak nejdrobnější živnostníky.

Zároveň však dojde lepším výběrem daní od podnikatelů v každém případě ke zvýšení spravedlnosti v jejich reálném daňovém zatížení. Nicméně v případě takových případných drobnějších živnostníků, kterým by se podnikání bez těchto daňových úniků nevyplatilo, dojde ke zvýšení spravedlnosti v daňovém zatížení podnikatelů na základě likvidace takových živnostníků. Kdyby vláda drobnějším živnostníkům ještě více snížila jejich daňové zatížení, možná by se zlepšil výběr daní i u stávajících živnostníků (zahrnutých do průběhu funkce popisované Lafferovou křivkou), čímž by se zvýšila spravedlnost v jejich reálném daňovém zatížení, za jinak stejných podmínek by se zvýšil počet aktivních živnostníků, což by bylo sociálně odpovědné a v daňových příjmech by se tím přinejmenším zčásti kompenzovalo snížení daňového zatížení všech živnostníků, stát by zcela určitě neměl významný výpadek státních příjmů a pro tuto početnou skupinu by nemuselo být zaváděno online evidování tržeb. Z obdobných důvodů by mělo být případné zvýšení celkových vybraných daní všem ostatním postiženým podnikům plně kompenzováno snížením nominálního daňového zatížení.

Ministr Babiš zvažuje u některých odvětví alespoň částečnou kompenzaci ve formě nižšího daňového zatížení. Vzhledem k tomu, že by uvedené evidování tržeb mělo být zavedeno nejprve v restauracích a v maloobchodě, navrhne prozatím snížení DPH u restauračních služeb souvisejících s podáváním jídel (pro maloobchod prozatím žádný plán snížení daňového zatížení nezveřejnil). Tím však zároveň zkomplikuje daňový systém a zvýší bezdůvodně míru jeho nespravedlnosti, protože udělí výjimku pouze některým službám, konkrétně restauračním, a to navíc pouze těm, které souvisí s podáváním jídel, nikoli s podáváním nápojů. Navíc tento svůj návrh nelogicky obhajuje také vyšším daňovým zatížením těchto restauračních služeb ve srovnání s údajně rovnocenným prodejem potravin (nikoli však nápojů).

V souvislosti s připravovanou evidencí tržeb vzniká vysoké riziko likvidace zejména některých skupin živnostníků i z jiného důvodu, než je přísné ověřování výše zdanitelných příjmů. Zejména někteří starší živnostníci budou mít pochopitelně problémy např. s ovládáním nového zařízení, které bude sloužit jako údajná pokladna, s prací s příslušným softwarem, s jeho instalací a aktualizováním (upgrady), s připojením a obsluhou tiskárny, s výměnou náplní do tiskárny a tak dále. Takoví živnostníci mohou dát případně i jen z těchto důvodů přednost např. předčasnému důchodu či řádnému starobnímu důchodu...

Někteří z těch živnostníků, kteří někoho zaměstnávají, navíc již byli všemi členy současné vlády (ČSSD, ANO, KDU‐ČSL) a také úřednickou vládou Jiřího Rusnoka značně poškozeni zvýšením povinné minimální mzdy, zvláště zaměstnávali či zaměstnávají‐li některé z rizikových skupin, jako jsou lidé se zdravotním postižením či nezkušení a nekvalifikovaní pracovníci. Menší zvýšení povinné minimální mzdy byla ochotna v případě dohody vybraných zástupců svazů zaměstnavatelů a odborářských svazů přes odpor tehdejšího premiéra Petra Nečase (ODS) podpořit i bývalá ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová (TOP 09‐S). Čeští daňoví poplatníci jsou dlouhodobě poškozováni vysokými daněmi včetně tzv. pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Současná vláda ještě zvýšila už tak vysokou specifickou spotřební daň uvalenou na pohonné hmoty a ministr Babiš a ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) zvažují její další zvýšení. Vláda také ponechává daň z dividend zrušenou vládou Petra Nečase (ODS, TOP 09‐S, LIDEM) a de facto znovu zavedenou úřednickou vládou Jiřího Rusnoka (ještě dříve, než by zrušení vešlo v účinnost), čímž vláda nutí podniky k větší míře zadlužování (které je riskantnější než financování z vlastních zdrojů), než by bylo optimální. Také omezila mnohým živnostníkům výdajové paušály. O významné omezení výdajových paušálů živnostníků se přes odpor ODS pokoušel již bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09‐S), který také za vlády Petra Nečase prosadil snížení obratu (vždy za posledních 12 měsíců) pro povinnou registraci k DPH z 1 milionu korun na 750 tisíc korun, čemuž ještě před nabytím účinnosti tohoto opatření zabránila současná vláda. Ministr Babiš plánuje také povinnou likvidaci veškerých tabákových výrobků do tří měsíců od každé změny specifické spotřební daně z tabáku, což by také poškodilo zejména drobnější živnostníky. Vládní koalice také podporuje připravované omezení pracovní doby některých typů obchodů i výkupen o vybraných státních svátcích. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) navrhuje úplný zákaz kouření mimo jiné i v restauracích. Češi a další držitelé českých korun jsou také již více než rok poškozováni umělým znehodnocováním české koruny Českou národní bankou. České vlády kvůli zadlužování státu lidem berou či zdražují úvěry (a další zdroje dluhového financování), přičemž současná vláda zvyšuje cyklicky očištěné deficity státního rozpočtu, za jejichž vývoj víceméně nese odpovědnost. Česká ekonomika navíc procházela v minulých letech hospodářským úpadkem, některá odvětvím jím v České republice nadále procházejí a další úpadek s poměrně vysokou pravděpodobností v blízké době opět hrozí, stejně jako zdražování elektřiny, která je už tak drahá mimo jiné i kvůli obrovské neodůvodnitelné podpoře tzv. „obnovitelných zdrojů energie“ schválené na další léta (do značné míry nezvratně) v roce 2005 většinou tehdejších poslanců za ČSSD, KSČM, KDU‐ČSL a US‐DEU.

Pokud by důsledkem zmíněných plánovaných opatření byla, ať už z jakýchkoli konkrétních příčin, likvidace některých drobnějších podnikatelů nebo propouštění většího množství zaměstnanců bez náhrady v podobě více pracovních míst díky vyšším státním zakázkám, byla by taková opatření asociální a vzhledem k případným následně vypláceným dávkám v nezaměstnanosti také ekonomicky nesmyslná.

Dalším významným problémem mohou být náklady na pořízení zařízení, které bude sloužit jako údajná pokladna, na zavedení připojení (zvláště mimo budovy či pro podnikání bez stálé provozovny), na pořízení tiskárny, na poplatky za připojení, na náplně do tiskárny, na případné zaškolení... Ministr Babiš sice slibuje, že potřebný software bude v základní verzi (údajně postačující pro drobnější živnostníky) k dispozici zdarma a náklady na pořízení hardwaru a případně i softwaru (např. na upgrade stávajícího softwaru větších podniků) bude možné uplatnit ve formě slevy na dani, tedy v plné výši, tato sleva na dani však prozatím nemá oporu v žádném zákoně a vzhledem k tomu, že pan ministr hovořil o samozřejmé možnosti uplatnit si tyto náklady, vzniká podezření, že měl na mysli pouze daňově uplatnitelné náklady, které ve své plné výši snižují pouze základ daně, nikoli celkovou daň.

Ministr Babiš nemá pravdu, že se z pohledu prodejce nic neděje, vypadne‐li připojení. Pan ministr tvrdí, že navrhované údajné pokladny budou i v takovém případě nadále vydávat účtenky. Podle návrhu tohoto zákona však bude muset podnikatel i v případě nadále trvajícího výpadku připojení zaslat požadované údaje nejpozději do 48 hodin od uskutečnění tržby (včetně nocí, svátků, dovolených apod.).

V případě, že klient či zákazník zanechá poskytovateli služby či obchodníkovi spropitné, musí být okamžitě evidováno a zahrnuto na povinné účtence (popřípadě musí být vystavena nová samostatná účtenka pro evidované spropitné).

Ze samotného zákona nelze určit, zda nevzniknou ještě další závažné problémy technického či organizačního charakteru, např. v případě, že obchodník něco prodá před zahájením či po ukončení oficiální pracovní doby, nebo při obsluze nových zařízení ve ztížených podmínkách (např. v mokrých rukavicích při prodeji ryb)...

Uvedené evidování tržeb má být podle ministra Babiše zaváděno u jednotlivých odvětví na základě rizikové analýzy správců daní (a údajně také na základě posouzení přínosů a nákladů, které však nejsou dosud vyčísleny). Vzhledem k tomu, že však bude zaváděno postupně, budou některá odvětví dočasně znevýhodňována oproti jiným (byť v případě některých, nikoli však všech odvětví slibuje ministr Babiš alespoň částečnou kompenzaci ve formě nižšího daňového zatížení).

Navíc odvětví, kterých se budou tato opatření týkat, budou podle navrhovaného zákona stanovována ministerskou prováděcí vyhláškou. Někteří právníci i politici upozorňují, že je takový postup ilegální (protiústavní), což by vysoce pravděpodobně vedlo k tomu, že by taková ustanovení byla shledána jako neplatná. Tuto chybu bude možné během legislativního procesu opravit, ukazuje však na neprofesionalitu přinejmenším právníků, kteří se podíleli na přípravě tohoto návrhu zákona.

Podle předsedy sněmovního rozpočtového výboru Václava Votavy (ČSSD) není dostatečně připravena příslušná legislativa (a ani technické provedení těchto návrhů). Podle odborníků z Ministerstva financí ČR se mají navrhované povinnosti vztahovat nakonec na 500 tisíc až 600 tisíc podnikatelských subjektů (živnostníků i právnických osob).

Předmětem zákona navíc není evidence plateb v okamžiku jejich uskutečnění. Ve finančním účetnictví (českém, mezinárodním i v účetní teorii) jsou rozlišovány výnosy a příjmy. Vysvětleme si rozdíl. Výnos je sice příjmem (typicky peněžním, popřípadě jemu rovnocenným), ale upraveným. Úprava se týká okamžiku jeho uskutečnění a z důvodu úročení také jeho výše (byť jeho výše není vždy upravována v účetnictví). Okamžikem příjmu je okamžik zaplacení, zatímco okamžikem výnosu (jakožto časově neboli věcně rozlišeného příjmu) se rozumí okamžik zásluhy podniku, za kterou může oprávněně požadovat zaplacení. Okamžikem výnosu je tedy okamžik, kdy podnik poskytne svému klientovi službu nebo předá zákazníkovi zboží bez ohledu na to, zda zákazník zaplatil předem (třeba i jen zálohu), zaplatil v okamžiku poskytnutí této služby, nebo dokonce zaplatí až dodatečně a do té doby bude mít u podniku dluh. Výnosy přispívají k celkovému podnikovému zisku za sledované období, takže jsou měřítkem výkonnosti podniku. Naproti tomu příjmy jsou pouze měřítkem množství obvykle peněžních prostředků, které podniku v důsledku jeho podnikání přibyly (v jeho pokladnách či na bankovních účtech), ať už si je zaslouží, nebo jsou pouze výsledkem zadlužení podniku (popřípadě si jich naopak zaslouží ještě více, ale jeho odběratelé mu je dluží).

Předmětem navrhovaného zákona je evidence tržeb. Tržby jsou však podle prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví výnosem. V souladu s tím se účtují na výnosový účet. V žádných jiných českých právních předpisech nejsou tržby (účetní ani zdaňované) obecně definovány či klasifikovány, a to ani v tomto navrhovaném zákoně, kde jsou pouze vyjmenovány okruhy tržeb, které jsou evidovány. Na účetní právní předpisy se odkazují i daňová ustanovení týkající se daňové evidence (kterou mohou vést a obvykle vedou drobnější či středně velcí živnostníci místo podvojného účetnictví).

Navrhovaný zákon vyžaduje odeslání údajů o tržbě (a také vydání účtenky) nejpozději v okamžiku uskutečnění tržby (přičemž tato povinnost se netýká některých tržeb). To znamená, že údaje se nebudou muset posílat správci daně k okamžiku zaplacení, nýbrž k okamžiku převzetí zboží či poskytnutí služby. Tato účtenka nebude obecně dokladem o zaplacení, protože zákazník může zaplatit později. Nikde v zákoně však není uvedeno, že by v takových případech mohla účtenka sloužit jako faktura. Podniky tedy budou muset případně vystavovat kromě těchto účtenek také samostatné doklady o zaplacení (další účtenky či paragony) a zároveň se nevyhnou samostatnému vystavování faktur. Je nelogické, že tento nový doklad, který bude povinně vydáván v okamžiku uskutečnění obchodu (převodu práv k užívání) či poskytnutí služby, je Ministerstvem financí ČR nazýván jako účtenka.

V navrhovaném zákoně je uvedena také nesmyslná povinnost klientů či zákazníků vždy si převzít vystavenou účtenku, a to bez ohledu na to, jestli si budou chtít na základě veřejně přístupných dat ověřit, zda daný prodejce nepoužívá falešný software na tuto evidenci tržeb, a také není stanoveno, zda a jakým způsobem musí tyto účtenky uchovávat. Ministr Babiš však slíbil, že bude na základě připomínek tato povinnost z navrhovaného zákona odstraněna.

Okamžité online evidování prodejů se bude týkat vybraného obchodování. Vynechány jsou mimo jiné všechny prodeje, za které zákazník zaplatí bankovním (obecně bezhotovostním) převodem (pokud není příkaz k převodu podáván prostřednictvím prodejce - dodavatele, obchodníka, poskytovatele služby). Tato online evidence se však bude z logiky navrhovaného zákona vztahovat také na kurzové zisky, všechny možné derivátové operace, z nichž bude mít daný daňový poplatník skutečný (tedy nikoli jen uplatnitelný) výnos a další finanční výnosy. Pokud zákazník platí, samozřejmě na základě vzájemné dohody, v jiné měně, než jakou podnik, ať už živnostník či právnická osoba, potřebuje (např. k výplatě mezd, zaplacení daní, zaplacení dodavatelům), nebo pokud podnik musí platit cizí měnou typicky svým zahraničním dodavatelům v případě, že na tom trvají, vzniká mu při nutné výměně cizí měny za českou korunu (nebo naopak) prakticky vždy buď kurzový zisk, nebo kurzová ztráta. Kurzový zisk přitom bude mnohdy splňovat podmínky, při nichž je povinná evidence dané tržby, která v účetnictví není definována jako tržba, nýbrž obecněji jako výnos, ale navrhovaný zákon pro účely evidence tržeb tento výnos nelogicky zahrnuje mezi tržby. Jedná se totiž o příjem, který je předmětem daně z příjmů, nepodléhá tzv. „srážkové dani“ a mnohdy nebývá nahodilý. Nejsou tedy splněny podmínky pro jeho nezahrnutí do připravované evidence tržeb. Pokud je pod pojmem „nahodilý“ míněno, že je ovlivněný náhodou a není dosahován pravidelně, nemusí být ani taková podmínka splněna. Kurzové zisky totiž závisí na prodejích a nákupech zájemců o danou měnu a nejsou tedy z tohoto důvodu o nic náhodnější, než výsledek jakéhokoli jiného obchodování. Rozdíl je jedině v tom, že vychylování kurzů bývá zřejmě obvykle ovlivňováno spekulacemi více, než je tomu u cen zboží. Nelze však zjistit, jaký objem těchto nadměrných spekulací je náhodný (iracionální), mimo jiné proto, že nelze příliš přesně určit ani celkový objem spekulací. Mnohé podniky mohou dosahovat kurzových zisků pravidelně, obvykle, nebo dokonce kontinuálně. Pokud tedy takový podnik dosáhne v důsledku výměny měn kurzového zisku, bude o tom muset nejpozději v daném okamžiku, kdy došlo k výměně (popřípadě byla výměna za aktuální kurz domluvena), informovat elektronicky správce daně a zároveň bude muset, což bude také novinka, vydat směnárníkovi výše uvedenou, nově definovanou účtenku. Účtenka však nebude ve výši, jaká odpovídá měnovému kurzu, nýbrž pouze ve výši kurzového zisku, jakého podnik dosáhl v důsledku změny kurzu, byť třeba původní výměnu provedl i u jiného směnárníka. Vydávání této účtenky v takových případech nedává smysl.

Současná vláda neobvykle hodně utrácí (byť objem plánovaných státních investic naopak zásadně klesá), takže bude potřebovat k pokrytí svých každoročních výdajů nejen zvyšující se cyklicky očištěné deficity státního rozpočtu (potažmo vládního hospodaření), nýbrž právě i vyšší daňové příjmy. Vláda prostřednictvím ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) mimo jiné různými způsoby výrazně podporuje na úkor českých podniků soukromé zahraniční investory. Navíc vláda schválila na návrh ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU‐ČSL) vratku spotřební daně z minerálních olejů pro zemědělce v rostlinné výrobě, na které velmi vydělá ministr Babiš jakožto majitel velkého holdingu specializujícího se ve velké míře právě na rostlinnou výrobu. Ministr Babiš si navíc pro jednu svoji firmu v současnosti vynutil na Slovensku daňové úlevy (které mu s konečnou platností schválil ministr, který je jeho společníkem z jiné firmy, jejímž je spoluvlastníkem), které mohou během deseti let od roku 2017 dosáhnout nominální výše v přepočtu na současnou hodnotu české koruny až přibližně 1,6 miliardy korun.

Tento článek byl publikován na publicistickém portále Skutečnosti.

Autor: Jakub Černý | čtvrtek 19.3.2015 20:40 | karma článku: 23.14 | přečteno: 1184x

Další články blogera

Jakub Černý

Pokud Babiš prohraje volby, policie se začne zajímat o jeho finty se společností Imoba

Jako bývalý (a dosud externí, sporadický) novinář (Forum 24, Reflex, ČRo Plus, .týždeň, Skutečnosti) jsem zjistil, že kriminalisté zřejmě budou v případě Babišovy prohry okamžitě prověřovat jeho zjevné další podvody.

8.10.2021 v 13:54 | Karma článku: 19.11 | Přečteno: 1029 | Diskuse

Jakub Černý

Šéf ČT24 Mrzena: Za mlčení o některých Babišových kauzách nesou odpovědnost podřízení

ČT dlouhodobě odmítala zveřejnit mj. informaci, že se Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) zajímá o premiéra Babiše v případu Profrost. Obdržel jsem od ČT odpověď se snahou o vysvětlení.

5.10.2021 v 19:24 | Karma článku: 16.64 | Přečteno: 877 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Tomáš Flaška

Někdo tady lže

Prezident Pavel svolal schůzku opozice a koalice ohledně důchodové reformy. Záslužný čin. Nepamatuji, že by některý z jeho dvou předchůdců zkusil něco podobného. A o tom má prezidentská funkce být.

29.3.2024 v 9:13 | Karma článku: 20.04 | Přečteno: 284 | Diskuse

Ladislav Jílek

Něco k huti Liberty

My starší ji známe pod jménem Nová huť Klementa Gottwalda. Ti ještě starší ji znali pod jménem Jižní závod, který jí dali Němci, kteří ji začali stavět během 2SV.

25.3.2024 v 16:35 | Karma článku: 22.66 | Přečteno: 599 | Diskuse

Milan Smutný

Nesnesitelně drahá láce solárních a větrných zdrojů

Daňoví poplatníci v Německu se vztekají: v rozporu s vládní ideologií zjišťují, že zelená tranzice levnými zdroji ze slunce a větru se nejen nekoná, ale devastuje ekonomiku, soukromé i veřejné rozpočty a vede k politickému chaosu.

25.3.2024 v 11:31 | Karma článku: 35.83 | Přečteno: 911 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Co se to děje s úroky?!

Už tento týden bude znovu Česká národní banka rozhodovat o nastavení jejích úrokových sazeb. A ekonomové ve svých reportech skoro o ničem jiném nemluví.

20.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 34.95 | Přečteno: 1587 | Diskuse

Karel Trčálek

Čelíme statistickému zkreslení paní Šichtařové!!!

Počet lidí, kteří jsou přesvědčení, že je paní Šichtařová ekonomka, v roce 2023 stoupl o 173 000 na 4,224 milionu lidí. Vyplývá to ze statistik paní Šichtařové...

18.3.2024 v 8:43 | Karma článku: 19.36 | Přečteno: 498 | Diskuse
Počet článků 90 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1331

Jsem jeden kluk - Slovan.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...