Exkluzivně: Ministr Babiš nevinen

  Vyšetřování ukončeno. ČNB uvedla pro Skutečnosti, že nebylo zjištěno porušení zákona ministrem Babišem. Je však nevinný také morálně?

  Ministr financí ČR Andrej Babiš (ANO) je nejvyšším, rozhodujícím představitelem Ministerstva financí ČR a z toho titulu také akciové společnosti ČEZ, která ovládá i další podniky patřící společně do koncernu Skupina ČEZ. Stát zastupovaný Ministerstvem financí je totiž vlastníkem společnosti ČEZ s rozhodujícím vlivem, což v tomto případě znamená, že o všem může rozhodnout.

  V rozhovoru pro Hospodářské noviny v březnu 2014 pan ministr uvedl, že chce vyplatit ve formě dividend celý zisk koncernu (tzv. „konsolidovaný zisk“) za předchozí hospodářský rok. Oznámil to více než tři měsíce před konáním řádné valné hromady společnosti ČEZ, na níž se mělo rozhodnout o rozdělení jejího zisku.

  Taková informace musí mít nutně dopad na cenu akcií postiženého podniku. Musí mít dokonce dopad bez ohledu na to, zda ministr svůj slib dodrží, nebo lže. Kdyby svůj slib dodržel, krátkodobě by na tom investoři vydělali na úkor dlouhodobých zisků. Byla by jim totiž vyplacena vysoká dividenda, ale zároveň by koncern ČEZ neměl z loňského roku žádné nové vlastní finanční zdroje na opravy, nebo dokonce nové investice. Musel by tedy omezit své podnikatelské aktivity nebo se více zadlužit, to znamená platit vyšší úroky a více riskovat (bez ohledu na to, zda si to tak přejí také menšinoví vlastníci).

  Plán ministra financí diametrálně vybočoval z dříve uplatňované a deklarované dividendové politiky. Z pohledu racionálního investora, který ministrovi důvěřoval, tedy bylo rozumné zbavit se akcií dříve, než začne v důsledku jejich zbavování se dalšími investory klesat jejich hodnota. Zároveň se lze rozhodnout naopak od zveřejnění této informace akcie mezi prvními nakoupit a doufat, že se nám je po okamžiku, ke kterému jsou vypláceny dividendy, podaří co nejrychleji (nejlépe jako prvním) prodat. Tito spekulanti bývají v obdobných případech rozhodující, takže lze v praxi očekávat nárůst ceny akcií krátce po zveřejnění takové informace, jak se stalo i v tomto případě. Zároveň do úvah vstupují odhady, jak se ministr financí zachová v letech následujících.

  Někteří spekulanti se také mohou pokusit vydělat třeba i na pouhém předpokládaném nárůstu ceny akcií. Pokusí se akcie rychle a ještě za nižší cenu nakoupit a následně je ještě před dalšími informacemi od ministra a před rozhodující valnou hromadou pravděpodobně za vyšší cenu prodají. Neprodají je později, protože se mohou obávat, že by je mnozí jiní předběhli, nebo se mohou obávat, že ministr financí lže či neopodstatněně změní názor (což se také stalo).

  V každém případě je informace o výši rozděleného zisku od člověka, který o ní rozhoduje, informací, která má nutně a tedy obvykle záměrně vliv na cenu akcií příslušného podniku či koncernu. Podle aplikace českého „Zákona o podnikání na kapitálovém trhu“ na tento případ nesmí ministr financí dopředu nikoho o plánované výši rozděleného zisku koncernu ČEZ informovat, pokud tato informace není známa veřejně a pokud sdělení této informace vybraným lidem není součástí jeho běžné činnosti, povinnosti nebo zaměstnání. Důvod je očividný. Pan ministr by mohl, třeba i nechtěně, napomáhat jiným lidem k trestnému činu bezdůvodného obohacení tak, jak je všeobecně soudy i veřejností vnímáno.

  Jenže pan ministr uvedl tuto informaci v rozhovoru pro tuto vybranou redakci novin již několik pracovních dní před jeho uveřejněním. O datu jeho zveřejnění věděl, jak vyplývá mimo jiné z oficiální facebookové stránky politického hnutí ANO, jehož je předsedou, i z jeho oficiální facebookové stránky. V těchto pracovních dnech měla být a byla otevřena Burza cenných papírů Praha i burza RM‑SYSTÉM, na nichž jsou akcie společnosti ČEZ veřejně obchodovány. Česká národní banka (ČNB), která je v takových případech příslušným orgánem činným v trestním řízení, pojala důvodné podezření, že pan ministr tímto záměrným, či nezodpovědným chováním porušil výše uvedené ustanovení zákona, čímž by se dopustil trestného činu.

  ČNB však pro Skutečnosti uvedla, že porušení zákona nebylo zjištěno. Z toho vyplývá, že v analogických případech může jakýkoli zástupce státu jako většinového akcionáře v podnicích, ve kterých má (či bude mít) stát v daném okamžiku většinový podíl, informovat redakci přinejmenším jakéhokoli celostátního média s předstihem před ostatními potenciálními investory, protože je sdělování takových informací médiím součástí jeho běžné činnosti nebo jeho zaměstnání. Předpokládáme‑li tedy, že ČNB vyšetřila tento případ nestranně a řádně (o čemž není důvod pochybovat), je právní řád ČR v tomto směru bezzubý a proto jsme proti takovým podvodníkům či amatérům, jako je současný ministr financí Andrej Babiš, bezbranní.

  Kdyby pan Babiš nebyl ministrem financí, ale vydával by v souvislosti s výkonem svého povolání či podnikání investiční doporučení, nesměl by lhát a naopak by podle zákona musel vždy vynakládat přiměřenou péči k tomu, aby jím uváděné informace (týkající se investičních doporučení) byly vyjádřeny a prezentovány poctivě a dokonce by musely být odůvodnitelné.

  Tím, že pan ministr buď o výši rozdělovaného zisku lhal, nebo později neopodstatněně změnil názor (jak se zjistilo až na valné hromadě), se pravděpodobně dopustil trestného činu manipulace s trhem. Dodnes se neomluvil ani svůj názorový obrat nijak nevysvětlil. Panu ministrovi je ze zákona odpuštěno šíření jakékoli nepravdivé, klamavé či zavádějící informace ovlivňující cenu akcií společnosti ČEZ pouze v případě, že nemůže vědět, že je nepravdivá, klamavá či zavádějící, což je ovšem v tomto případě téměř vyloučeno. Problémem však je prokázat, že pan ministr vědomě lhal. Uvedl totiž pouze, že chce, aby byl rozdělen celý zisk. Může se tedy hájit, že dividendová politika koncernu ČEZ nezávisí pouze na něm, protože by na základě této jeho snahy mohl být odvolán panem prezidentem na návrh pana premiéra nebo by se mohla rozpadnout vládní koalice poslanců. Z praktického hlediska je taková obhajoba téměř jistě nesmyslná, protože si premiér nemůže dovolit navrhnout odvolání předsedy klíčového koaličního partnera z dojednaného postu ministra, a není pravděpodobné, že by se rozpadla vládní koalice na základě rozhodnutí ministra, pro které nebyly a ani nejsou požadovány žádné sliby či jiné záruky. Takové logické vyvrácení jeho možné obhajoby však musí být pro soudy pochopitelně příliš vágní, s nepřijatelnou (byť malou) mírou nejistoty.

  ČNB zároveň vyšetřovala, zda někdo na základě výše uvedené informace od pana ministra pro Hospodářské noviny neobchodoval na finančních trzích. Měla k takovému podezření samozřejmě důvod. Nasvědčovaly tomu totiž údaje o ceně či objemu nákupů a prodejů akcií společnosti ČEZ v inkriminovaných dnech. ČNB však pro Skutečnosti uvedla, že to nebylo potvrzeno. Potvrdit takové obchodování je jednak z principu velmi obtížné, jednak mohl pan ministr tímto postupem krýt podvody úplně jiných investorů. Zároveň nelze vyloučit, že růst ceny akcií nebyl ani zčásti způsoben využitím této neveřejné informace.   

  Ministr Babiš poškodil tímto svým rozhovorem koncern ČEZ, který je klíčový pro energetickou soběstačnost ČR. Podpořil tím totiž zbytečné spekulace, které nemají svůj základ v hodnotě společnosti ČEZ, na úkor tvorby její hodnoty.

  Jak už jsme na portále Skutečnosti uváděli, kdyby myslel pan ministr tento plán vážně, udělal by navíc chybu z ekonomického hlediska. Vyplacenými dividendami chtěl zaplatit část státního dluhu, avšak koncern ČEZ má, víceméně logicky, horší ratingové ohodnocení než Česká republika a musí tak akceptovat vyšší úrokovou míru ze svých půjček, takže je pro něj půjčování si nákladnější. Už jen tímto rozhovorem byly narušeny investiční plány koncernu ČEZ včetně pouhého obnovování dlouhodobého majetku. Znejistil tak vedení i menšinové akcionáře společnosti ČEZ i celého koncernu pro všechna další léta, kdy případně bude nadále ministrem financí, což nutně muselo mít nezanedbatelný vliv na zmaření části dosavadních investic v souvislosti s veřejnou zakázkou na rozšíření Jaderné elektrárny Temelín zbytečně zmařenou současnou vládou ČR.  

  Pan ministr Babiš prokazatelně lhal během své funkce ministra opakovaně. Zároveň vyhrožoval jistým novinářům daňovou kontrolou a svým výhrůžkám pravděpodobně dostál, byť to také nebylo prokázáno, pouze existuje silné důvodné podezření. Bude značně vydělávat na vratce spotřební daně z minerálních olejů, kterou sám dlouhodobě propaguje a kterou schválila pro rostlinnou výrobu současná vláda. Jeho tržby z pěstování řepky pro účely přimíchávání „biosložek“ do pohonných hmot, které nám nutí Evropská unie, činí odhadem řádově stovky milionů korun ročně, a proto jejich přimíchávání propaguje. Nadále se obohacuje na úkor státních krizových zásob, v čemž nevidí problém, jak informovala Česká televize. Pro něj to opravdu problém není, je to problém pouze pro Českou republiku, která s firmou pana Babiše uzavřela nevýhodnou smlouvu. V budoucnu také kvůli jeho významnému střetu zájmů hrozí, že bude volná likvidita (peníze) státu ukládána u těch finančních institucí, u kterých si pan Babiš bude žádat o levné finanční zdroje pro své podnikání. Výběr tzv. „primárních dealerů“ totiž závisí v nezanedbatelné míře na libovůli Ministerstva financí ČR. Tématem tohoto článku však bylo poskytnutí a zveřejnění informací o dividendové politice koncernu ČEZ.

  Na závěr uvádíme přesné znění závěrů vyšetřování, které portálu Skutečnosti poskytla ČNB: „Šetření ČNB v souvislosti s uvedenými výroky pana ministra Babiše bylo uzavřeno. Zjištěné skutečnosti nepotvrdily, že by v souvislosti s těmito výroky došlo k obchodování se znalostí neveřejné kurzotvorné informace. Nebylo zjištěno ani porušení zákona, který zakazuje takovou informaci sdělovat jinému, pokud sdělení této informace není předmětem běžné činnosti, povinnosti nebo zaměstnání.“

  Tento článek byl publikován na publicistickém portále Skutečnosti.